Parazité
Rozlišujeme tyto druhy parazitů - vnitřní (endoparazité) a vnější (ektoparazité). Určitě jste se někdy s některými osobně setkali, vyskytují se kdekoli a nejlepší obranou je proti nim správná hygiena a preventivní odčervování.
Do článků byly použity materiály z portálu efauna a obrázky z wikipedie a webových stran firmy Bayer Health Care, která nabízí vynikající spot on Advocate působící jak na vnější, tak na některé vnitřní parazity. Osobně s ním máme vynikající zkušenosti.
Vnitřní parazité
Škrkavka (Toxocara canis)
Škrkavka je nejrozšířenější a velice nebezpečný vnitřní cizopasník. V dospělosti dorůstá délky 8 - 18 cm a její tělo má oblý tvar, je svalnaté a zbarvené do běla až do růžova (vypadá jako bledá žížala). Škrkavky žijí v tenkém střevě a živí se střevním obsahem hostitele. Při napadení mohou způsobit lehké zvracení a průjem.
Jestliže je pes silně napaden škrkavkami, má velké břicho, trpí bolestmi a naříká. Škrkavky odchází z těla spolu s trusem nebo se dostávají do žaludku a štěně je vyvrhuje. Dále může mít pes matnou srst, může být malátný, mít nechuť k jídlu, průjmy a zvracet.
Škrkavek se zbavíme odčervovacími prostředky v podobě prášku či past, které nám doporučí veterinář. Důležité je také vydesinfikovat místo pobytu psa. Nejlepším způsobem jak se vyvarovat škrkavek je pravidelné odčervování psa, udržování hygieny prostředí a likvidace psích exkrementů.
Tasemnice (Dipylidium caninum)
Tasemnice je červ s plochým, článkovitým tělem, která parazituje v tenkém střevě. Na stěně střeva se zachycuje pomocí přísavek na hlavičce. Dorůstá délky od pár milimetrů až po několik metrů. Tasemnici lze zjistit podle malých suchých článků, které jsou nalepené v okolí řitního otvoru. Občas se v exkrementech objevují hýbající se červy. Pes tzv. sáňkuje, protože jej svědí právě pohyb červa. Tasemnice se do těla psa dostane např. pozřením blechy, která je nakažená vajíčky tasemnice. Jiný druh tasemnice se do zažívacího traktu mohou dostat při pozření zdechlin zvířat.
Tasemnice způsobuje psovi poranění střevní sliznice díky svým háčkům na hlavičce. Dále vyvolává chudokrevnost a hubnutí i při dostatečném příjmu kvalitní stravy. Pes může mít i matnou srst, občasné průjmy a zvracení. Tasemnici zničíme odčervovacím prostředkem, který předepíše veterinář.
Tenkohlavci (Trichuris vulpis)
Tenkohlavec je malý až 7 cm dlouhý vlasovitý červ žijící ve střevech. Může způsobit průjem, krvácení a chudokrevnost. Tento parazit je hojnější v zemích s teplým klimatem. Tento červ je velmi odolný, vajíčka mohou přežívat v trávě až celý rok. Proto je třeba se poradit s veterinářem o speciálním odčervení.
Měchovci (Ancylostoma caninum)
Měchovci jsou mikroskopičtí červi (roupi), kteří žijí ve střevech. Ve svých ústech mají zub, tím se zachytávají na střevech a způsobují poranění sliznice. Živí se krví a tkáněmi hostitele. Měchovci způsobují psovi těžké průjmy s příměsí krve a hlenu. Léčba probíhá pomocí odčervovacích prostředků.
Svalovec stočený (Trichinella spiralis) - trichinelóza
Parazit žije ve střevě hostitele, je malý, sotva viditelný pouhým okem, samci dorůstají délky až 2,2 mm, samice jsou o něco větší. Hostitelem jsou savci, ptáci a člověk. Onemocnění způsobené larvami těchto červů se nazývá trichinelóza. U člověka jde o nebezpečné onemocnění, jež má příčinu vždy v konzumaci syrového nebo polosyrového masa. Prvním příznakem trichinelózy jsou střevní potíže, které se objevují 1 - 2 dny po nákaze. Na hlavě, zvláště pak na očních víčkách vznikají otoky, na sliznicích se může objevit krvácení. Výraznost příznaků je úměrná síle nákazy. Dalším počátečním příznakem je bolestivost svalů, pes nemá mnoho chuti se pohybovat. Léčbu je nutno svěřit do rukou veterinárního lékaře a prevencí je nepodávání syrového masa.
CIZOPASNÍ PRVOCI:
Babesia (Babesia canis) - babesióza
Jedná se o celosvětově rozšířené onemocnění. Babesie jsou nitrobuněční parazité žijící uvnitř červených krvinek. K přenosu dochází přisátím klíštěte. Babesia canis napadá psa. U něj se pak vyvíjí nechutenství, vysoká horečka, deprese, úbytek váhy. Následkem postižení červených krvinek je jejich rozpad a následně anemie. Biochemickým a hematologickým vyšetřením lze zjistit postižení jater a ledvin. Babesie lze přímo spatřit pod mikroskopem v bezjaderných červených krvinkách jako zahnuté tyčinky. Prevence spočívá v aplikaci účinných ektoparazitik s reziduálním účinkem (některé mají i repelentní vlastnosti), abychom předešli masívnímu napadení klíšťaty.
Kokcidie - kokcidióza
Kokcidie jsou vnitrobuněční parazité, kteří se specializují na určitý druh hostitele, napadají buňky jeho střevní sliznice a způsobují mu klinické onemocnění zvané kokcidióza. U psů bývají původcem onemocnění kokcidie rodu Eimeria a Isospora. Nejčastěji bývají kokcidiemi napadena mladá nebo oslabená zvířata. Nemoc se projevuje průjmy, při těžké nákaze je průjem s příměsí krve. Následkem průjmu zvíře trpí nechutenstvím, hubne, později lze pozorovat chudokrevnost a třes končetin. Dalším příznakem může být zvýšená teplota. Léčbu Vám stanoví veterinární lékař.
Toxoplasma gondii- toxoplazmóza
Toxoplasma gondii je prvok, který je původcem onemocnění toxoplasmóza. Konečným hostitelem jsou výhradně kočkovité šelmy. Mezihostitelem může být jakýkoli další teplokrevný živočich, tedy i pes nebo člověk. Onemocnění toxoplasmózou nebývá u zvířat příliš patrné. Příznaky se objevují, pokud je zvíře oslabeno jiným onemocněním a závisejí na tom, který orgán je toxoplasmózou postižen. Příznakem tohoto dění bývají zažívací potíže jako zvracení, průjem a hubnutí, dalším příznakem může být malátnost či zvýšená teplota. V pozdějším stadiu může dojít i k zánětu plic. Můžou se objevit i různé další příznaky od zánětu mandlí až po zánět mozku a míchy, který může vést k ochrnutí. Nejčastěji k infekci dochází požitím nedostatečně tepelně upraveného nebo syrového masa, proto je potřeba se tohoto vyvarovat.
Giardia lamblia - giardióza
Giardia lamblia je parazit, který žije v infikovaném střevním traktu zvířat, ale i člověka. Mezi typické symptomy onemocnění patří průjem, plynatost, křeče v horní části střevního traktu a také úbytek na váze. Prvok Giardia lamblia se vyskytuje v tenkém střevě jedince, kde se přichytí na povrch sliznice a tam parazituje. Jejich vylučování trusem vede ke kontaminaci okolí a po jejich pozření jiným živočichem či člověkem se uzavírá jejich životní cyklus. Léčbu určí veterinář.
